Věřím, že fantazie je silnější než vědění, že mýty mají větší moc než historie, že sny jsou mocnější než skutečnost, že smích je jediným lékem na zármutek. A věřím, že láska je silnější než smrt. (R. Fulghum)

7. Sbohem, Harry Pottere TII

Tak...vím, že jsem několikrát prošvihla termín, ale nějak nebyl čas. Prázdniny mi fakt pomohly, takže se do toho konečně můžu opět pustit. Jsou tam chyby a je to žalostně krátké, příště nás čeká hned několik událostí, ale nebudu nic prozrazovat.

P.S.: Vím, že jsem slíbila kapitolku ještě k Dědici, ale nakonec jsem se rozhodla vrátit k původnímu plánu začít ho přidávat až po dokončení Tajemství. Se ZO to bude trochu složitější. Takže mam sice kus kapitolky, ale ještě mi to bude nějakou dobu trvat.

 „Je mi líto, nedokážu s tím nic udělat. Jeho magie je pryč. Umírá.“

 „Ne, jsi ta nejlepší lékouzelnice, Poppy. Musíš něco…“ Sirius se se slzami v očích vrhl ke svému kmotřenci a objal ho. Trhaný dech byl jedinou známkou toho, že chlapec stále žije.

            Najednou celá místnost ztuhla. Čas se zastavil. A kousek od hloučku kouzelníků srocených okolo těla Harryho Pottere se objevil černý portál, ze kterého vyšla Seilen doprovázená Liaou, Aleam, Alterem a Fielem.

 „Drží se z posledních sil,“ oznámil jim Nian, jakmile stanuli vedle něj.

 „Dobrá, ty, Fiel a Alter ho odnest. Víte, co máte dělat. Aleam, ty budeš předstírat, že jsi Nian. Zmizte odtud s Liou co nejrychleji. Já se teď postarám o to, aby měli co pohřbít,“ zamumlala a zavřela oči.

            Na místě, kde ještě před chvílí ležel Harry se najednou utvořila černá mlha, která začala dostávat obrys, poté barvu a najednou tu byla kopie Harryho Pottera, který právě vydechl naposledy.

 „Pospíšíme si,“ odvětila Aleam, již v podobě Niana a sledovala, jak v portálu mizí Seilen.

            Velká síň se znovu rozpohybovala a k očarovanému stropu se nesl srdce rvoucí nářek.

 

***      ***      ***      ***      ***      ***      ***      ***      ***      ***      ***      ***      ***

 

                Zatímco v jednom z chrámů stáli služebníci Života v kruhu, kolem černovlasého mladíka v bezvědomí a polohlasem pronášeli modlitby, v druhém stála půvabná černovláska před černou sochou ženy a upírala svůj zrak na její obličej v tiché prosbě a za ní v půlkruhu stály kněžky.

 

***      ***      ***      ***      ***      ***      ***      ***      ***      ***      ***      ***      ***     

            Alter okamžitě povolal ostatní kněží, kteří se nacházeli na různých místech světa, aby vykonávali svou práci. Odnesl Eivala  před bělostnou sochu muže a svlékl ho. Pak si sám oblékl bělostné roucho a začal zapalovat svíčky. Do svatyně přicházeli další. Nion se přiřítil s náručí plnou bylinek, které začal svazovat do malých pugétků, které následně rozmístil po svatyni a zapálil je. Hustý voňavý kouř okamžitě naplnil místnost.

            Alter opět na Eivalovo tělo nakreslil složité obrazce. Většina z nich neměla žádný určitý tvar, ale nad srdcem měl prazvláštní symbol. Vypadalo to trochu jako Ankh, avšak horní strana byla dokonale kulatá a uvnitř se nacházel rostlý strom.Za kruhem pak vystupovaly špičky křídel.

            Muži v bílých rouchách se rozestoupili v kruhu. Alter pohlédl do kamenné tváře naproti sobě, pak pohled stočil na mladíka a začal s předříkáváním.

            Kouř se ve spirálách stáčel k zemi a zahaloval mladíkovo tělo. Plameny svíček se zamihotaly a vylétly vzhůru. A stejně tak jako posledně, začaly symboly na Harryho těle zářit. V té chvíli Alterovi i ostatním spadl ze srdce obrovský kámen. Záře znamenala, že není pozdě.

            Všichni však okamžitě našli opět svou koncentraci a pokračovali. Díky tomu, v jakém byl Eival stavu, je čekalo hodně práce.

 

***      ***      ***      ***      ***      ***      ***      ***      ***      ***      ***      ***      ***     

            Harry se nacházel v podivném ničem. Bylo to jako když se jednoho listopadového rána rozhodl projít pro bradavických pozemcích a mlha byla tak hustá, že neviděl na krok před sebe.

            Zkoušel odejít a volat, ale nedočkal se žádné reakce. A tak čekal.Nevěděl, jak je tam dlouho – hodinu, den, rok, když se to najednou stalo. Nad místem, kde mu pomalu bilo srdce, najednou jeho kůže vybuchla. Bolest se z toho místa rozšiřovala do celého těla a zase zpět. Chtěl se natáhnout po své magii a bolest vyhnat, jako kdysi, když byl mladší, ale tam, kde jindy cítil živou a pulzující magii, bylo prázdno. Avšak ne úplné. Něco tam bylo, ale nebylo to magie, kterou znal.

            A pak začal ztrácet vědomí. Nebo si to alespoň myslel. Bál se. A najednou pocítil něčí laskavou a utěšující přítomnost. Někdo mu položil ruku na čelo a na srdce. Bolest zmizela a on se začal uklidňovat.

 

***      ***      ***      ***      ***      ***      ***      ***      ***      ***      ***      ***      ***     

            Harry se zamžouráním otevřel oči a zjistil, že zírá na bílý strop. V první chvíli ho napadlo, že je na ošetřovně, ale pak uslyšel ty hlasy a uvědomil si, že je nahý.

            Najednou seděl a zmateně se rozhlížel kolem sebe. Hlasy ustaly a někdo mu na ramena položil bílý plášť. Harry vzhlédl a zjistil, že je to Alter, který se na něj jemně usmíval, a který – jak si Harry překvapeně všiml – měl světlé modré oči a jeho vlasy byly najedou spíše hnědě, nežli černé. A podobně na tom byli i ostatní.

 „Co se s vámi stalo?“ optal se trochu ochraptěle Harry a přitáhl si plášť blíže k tělu.

Daol mezitím někam odběhl a pak už podával Harrymu sklenici s vodou. Harry ji s povděkem přijal a svlažil své vyschlé hrdlo.

 „Nastala rovnováha. Když nad námi měla moc jenom Seilen, vypadali jsme všichni jako služebníci Smrti. Teď, díky tomu, že už máme velekněze, se nám vrátil náš původní zjev. Nebo, alespoň částečně. Pořád je tu něco, co nás na první pohled bude odlišovat. A jakmile dojde k vašemu spojení, stane se to i kněžkám. Získají něco od Života,“ vysvětloval Alter a pozorně si mladíka před sebou prohlížel.

 „A k tomu spojení dojde…?“ nadhodil Harry a Altrer mu okamžitě odpověděl.

 „Jakmile budeš připravený. Do tebe doby se se Seilen nesmíš setkat. Bude to trvat několik dní a pak se oba o úplňku sejdete ve svatyni Života a Smrti. A oni dva vás spojí. Už navždy. Pak začne vaše práce na plný úvazek a ti dva zmizí.“

 „Jak může Smrt se Životem jen tak zmizet?“ divil se Harry.

 „Nastoupíte na jejich místa, Eivale. Když budete potřebovat jejich pomoc, objeví se, ale jinak zmizí do jiných světů, kde je potřeba zavést pořádek a najít jejich zástupce,“ odpověděl mu Tores a vesele se usmíval.

 „A co se stalo tam?“ zeptal se Harry váhavě. Tentokrát odvětil Nion.

 „Vytvořili jsme iluzi tvého těla. Na zemi je Harry Potter už týden mrtvý a pohřbený.“

30.10.2011 21:25:07
aknelinka
Jen pro kouzlo vzpomínek nám stačí žít.
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one