Věřím, že fantazie je silnější než vědění, že mýty mají větší moc než historie, že sny jsou mocnější než skutečnost, že smích je jediným lékem na zármutek. A věřím, že láska je silnější než smrt. (R. Fulghum)
Ahojda, přiznávám se, zkoušky jsem dodělala sice už v pátek, ale snad chápete, že jsem nějakou dobu oslavovala a dobíjela baterky. Tak, co se týče přidávání kapitol a povídek v LS. Pondělí mám volné a je to i doba, kdy se budu nejspíš vypravovat z domova na byt, ale vzhledem k tomu, že v úterý mám pak latinu, tak si ji nejspíš budu procvičovat a dělat dfalší věci do školy. Další pozitivum je, že narozdíl od ZS, kdy jsem ve škole byla i do osmi do večera, mám v LS nejdéle do čtyř - jupí. Takže, kdy se tu bude objevovat kapitolka? K mé vlastní tvorbě pravidelně každou středu, někdy snad třeba i víc než jen jedna kapitola, pokud by se vyskytl nějaký důvod proč by se tu objevit nemohla, nebojte dám předem vědět. A ptali jste se mě i na to jak často budu zveřejňovat NP. Mám v plánu ji zveřejnit každ měsíc minimálně jednou, ale budu se snažit dvakrát vždy ob týden v neděli. Počítám, že bych mohla začít tenhle týden, ale uvidím, jak to půjde s překladem, zatím mám stránku.
Teď ke kapitolce. Je o něco kratší, ale příště dojde na to, k čemu už několik kapitolek schyluje a pak už bude do konce chybět opravdu jen pár kapitol a ne Tajemství III neplánuji :D. No, užijte si, omlouvám se za chyby a kapitolku věnuji: Samanthě, Chloe a Adalwolfovi.
Následujícího dne byli Eival a Seillen skupinou démonů, které vybral a tímto úkolem pověřil Kanael, doprovozeni na místo, kde mohli vytvořit portál a vrátit se domů. Oběma se dostalo srdečného rozloučení a Eival přislíbil, že jakmile se zbaví Voldemorta, osobně vrátí meč na místo, odkud ho vzal.

Avšak po návratu je tak srdečné přivítání nečekalo. Když oba z ničeho nic zmizeli, museli za ně Alter s Ilanou převzít jejich povinnosti a to se ani jednomu z nich nelíbilo. Seilen zastavila jejich hořekování ihned v počátcích a vysvětlila jim, že ona je v tom v podstatě nevinně, neboť to vyl Eival, kdo si ji přivolal na pomoc a kvůli komu se tam museli zdržet tak dlouho. Pak své výčitky oba otočili na mladíka, avšak brzy se jim mělo dostat dostatečného odškodnění.

„Budu potřebovat pomoc. Nevím, jak s tím zacházet,“ oznámil jim a sundal si podivný vak ze zad.

Jak se následně ukázalo, nebyl to vak, pouze meč zabalený v plátnu, které bylo na obou koncích svázané jednou stranou provazu, takže si ho mohl Eival přehodit přes záda a nemusel ho pořád nosit v ruce.

„Víš, že stát se mistrem meče trvá i několik let, že ano?“ otázal se ho Alter a vzal meč do rukou, aby si ho mohl pořádně prohlédnout.

„Naneštěstí tolik času nejspíš nemám,“ odtušil chmurně Eival a na čelo se mu zamračením zkrabatilo.

„No, mohl bys požádat Čas o laskavost, ale moc pochybuji o tom, že ti vyhoví. On se do těchto věcí nerad míchá,“ přemýšlela nahlas Seillen a založila si ruce na hrudi.

„Voldemort pohrdá vším mudlovským, ale zároveň to není čistokrevný kouzelník, že?“ optal se náhle po chvíli ticha Alter a tváře Ilany i Seillen se vyjasnily, jak pochopily, kam tím jejich společník míří.

„No, ano, ale co to s tím má společného?“ zeptal se nechápavě Eival.

„Jde o to, drahý, že Voldemort není ze starého čistokrevného rodu, takže se nikdy šermovat ani zacházet s mečem neučil a i kdyby mohl, tak by se nejspíš nenaučil, neboť tím příliš pohrdá jako mudlovským typem boje a sportem,“ vysvětlila mu Seillen s úsměvem a s jiskřičkami v očích pohlédla na Altera, který měl ve tváři velmi podobný výraz.

„Což znamená, že ti stačí naučit se základy. On tě vyzve, ty vybereš zbraně, on místo a čas, ale nesmí to být déle než za měsíc, takže i kdyby se začal intenzivně vzdělávat, jak zacházet s mečem, za měsíc se toho příliš nenaučí,“ dopověděl Alter a meč, který si doposud prohlížel položil na stůl. „Jdu si nějaký sehnat. Ty se s tímhle zatím seznamuj a zvykej si na jeho váhu a jaký je to pocit mít ho v rukou.“

„Musím jít vyřešit nějaké záležitosti. Drže se a hodně štěstí,“ popřála mu Seillen a políbila ho na tvář. Pak odešla.

Eival se otočil na Ilanu a v otázce pozvedl obočí. Ta se na něj jen zašklebila a zavrtěla hlavou.

„Kdepak. Mám teď volno a tohle si rozhodně nenechám ujít,“ oznámila mu s ďábelským pohledem v očích.

Eivalovi došlo, že za okamžik tahle osoba naproti němu získá munici, aby si ho mohla několik následujících desetiletí dobírat. Na okamžik zalitoval, že na ni nemůže použít Oblivate.

„Myslím, že Alter bude chtít trénovat na zahradě. Běž napřed. Doženeme tě,“ pobídla ho Ilana a Eivalovi došlo, že tím my nemyslela sebe a Altera.



Nakonec se k Ilaně přidala jenom Lia a Nian s Fielem. Eival z nich byl nehorázně nervózní a v pokušení je požádat, jestli by nemohli odejít. Nakonec se to však vyplatilo, je tu mít.

Alter mu vysvětlil základy, ukázal mu správně postavení a několik základních figur, které měl opakovat. Obrana a výpad. Všichni se sice bavili na Eivalův účet, když mu to s mečem nešlo a schytal nějakou ránu nebo skončil na zemi, ale Nian s Fielem si všímali, co dělá za chyby a upozorňovali ho na to. Postupně se z toho tak stávalo kolektivní cvičení a Eival trénoval v každé volné chvíli.

Jakmile si Eival osvojil základy, vyskytla se otázka, jak to vlastně udělat, aby ho Voldemort vyzval. Musel to být on, kdo Eivala vyzve a zároveň ho musel Eival donutit, aby byl první kdo zaútočí a nějak si pojistit, aby nemohl používat kouzla. Nikdo nevěděl, jak by meč zareagoval, kdyby se jím bránil proti kouzlům a ne proti stejné zbrani. Lia přišla s názorem, že by to vadit nemělo, neboť byl ukován s úmyslem, aby se jím Thor mohl bránit proti démonů, ať už by na něj zaútočili jakkoliv.

„Jenže Voldemort by mohl použít kouzlo, které by ti mohlo zabránit se k němu přiblížit,“ obávala se Seillen a Eival si vzpomněl na jeden rozhovor, který vedli o něco dříve.

„Neříkala jsi, že na mě musí Voldemort zaútočit nejprve kouzli?“ optal se Eival zamračeně a sledoval v hladině rusovlasého mladíka, jak právě seslal Crucio na jednoho Smrtijeda.

„Předpokládám, že až se před ním objevíš, tak to udělá. Kouzla však na tebe nebudou účinkovat. Možná, že když se objevíš s mečem u pasu, napadne ho, že ho stejně nemůžeš porazit a tohle bude dobrý způsob, jak to dokázat. Možná tě ve své pýše podcení a nebude váhat, aby se souboj uskutečnil ihned. Ale musel bys ho vyrušit před nějakou velkou bitvou nebo během ní. Aby kolem sebe měl dostatek publika, které by dosvědčilo, že i když ses kvůli němu vrátil nebo povstal z mrtvých, či cokoliv si budou domýšlet nemůžeš ho porazit ani magií, ani žádnou zbraní. Kdo by se o to pak mohl pokusit, když se to nepodařilo ani vyvolenému,“ teoretizovala Seillen a s mávnutím ruky ukončila obraz, který její druh sledoval.

„Myslíš, že to půjde? Nějak pomoci Ronovi?“ zeptal se Eival a otočil se na Seilen.

„Budu tam já, budeš tam i ty. Ronova duše je stále uvnitř toho těla, i když zastrčená ve velmi tmavém koutě. Jakmile zničíš Voldemorta, můžeme Rona oživit, ale pouze v případě, že jeho duše bude dost silná, aby neopustila tělo spolu s Voldemortem. A i tak se může stát, že Ron bude bez magie nebo...“

„I bez magie se dá žít,“ přerušil ji Eival, pak jí krátce políbil a vydal se směrem ke své pracovně. „Musím ještě něco udělat. Uvidíme se u večeře.“

P.S. Vím, že jsem slibovala u téhle kapitoly pár věcí, ale asi za to může ta delší odmlka, takže nás to čeká příště. Nebojte, všechno bude.Tohle je prostě taková vsuvková kapitola.
12.02.2014 22:24:40
aknelinka
Jen pro kouzlo vzpomínek nám stačí žít.
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one