Jsem ráda, že se povídka líbí a pokusím se ti odpovědět. Ohledně minulosti... Přiznávám, mohla jsem to někde rozepsat nebo se slespoň zmínit, ale řekněme, že ano, Korvinovi se samozřejmě zajímali o to, co dělal jejich syn, ale Gabriel, nebo Harry, chceš-li, je v té době příliš neznal, ale věděl, jak na jisté věci reagují, takže já osobně si myslím, že by jim prostě sdělil: "Do jedenácti jsem žil u tety a strýčka a pak jsem přišel do Bradavic." Kámen mudrců i Tajemná komnata měli být pro veřejnost tajemstvím, navíc myslím, že poslouchat další přednášku o bezpečnosti se mu také nechtělo. Co se týká bičování, už jsem to vysvětlovala, mám takový pocit, zrovna pod touto povídkou. Jde tu o to, že Daniel vidí, že i když chlapci něco zakáže, udělá to znovu nebo provede něco dalšího. Navíc je to něco, co jeho samotného ohrožuje na životě. Daniel chtěl být lepší otec než byl ten jeho, ale v té chvíli to viděl jako nejlepší řešení - pokud chlapce potrestá teď, příště už nebude muset a zároveň se nebude muset strachovat, co jeho syn vyvede příště, protože si z jeho zákazů a trestů nic nedělá. Co se týká Thomase, dojde na to, ale nechci nic prozrazovat dopředu. O co Luciosovi šlo, se ukáže v další kapitole a co se týká Voldemorta... Nevím, jestli už jsem to někde psala nebo se o tom s někým jenom bavila, ale pokud to vezemem dle kánonu, tak Voldemort je tak trochu geniální - už v siročinci dokázal využívat svou magii, našel sám komnatu a dal si dva a dva dohromady, vytvořil znamení zla - a pochybuju, že k tomu našel návod v nějaké knize, i když kdo ví - a vytvořil viteály, což si osobně myslím, že mělo i ničivý dopad na jeho mozek. Ale tady s viteály tak nejak zatím nepočítám a nejspíš ani počítat nebudu. Takže, proč by to měl být vždycky jenom Brumbál, kdo má prsty a uši všude? A co se týká Cassiopei, no odsuzovat ji jenom za to, že je Lest