Věřím, že fantazie je silnější než vědění, že mýty mají větší moc než historie, že sny jsou mocnější než skutečnost, že smích je jediným lékem na zármutek. A věřím, že láska je silnější než smrt. (R. Fulghum)

5. Kapitola 1. část NP

Ahojda, již podle změněného rozvrhu vám přináším první polovinu kapitolky k NP. Druhou přidám snad někdy během víkendu, protože už do toho vklouzávám a jde mi to o něco rychleji, akorát že dneska místo téměř celého dne, kdy bych si to, co mi zbývalo přeložit nějak rozvrhla, mi zbyla asi tak hodina.

Na několika místech je překlad trochu kostrbatý, ale dělala jsem co jsem mohla. Takže snad prominete, stejně tak jako sem tam nějakou hrubku či překlep, a doufám, že se bude líbit.

Kapitolku opět věnuji komentujícím: Samanthě, Rankl, Annie, Elis, neky a sam.
Snape se ušklíbl chlapcově otázce . Chtěl vyprávět chlapci o Bradavicích po svém, bez toho aby chlapec získal představu od někoho jiného.

„Máte na mysli „koleje“ v Bradavicích?“ zeptal se Snape Harryho.

„Ano, pane. Ten chlapec v obchodu s oblečením říkal že jeho bratři byli v Nebe- Nebe-“

Nebelvíru,“ prohlásil Snape netrpělivě. „Celé Bradavice jsou rozděleny do čtyř kolejí. Každá z kolejí má ložnice a společenskou místnost. Vaše kolej je Vaše rodina, zatímco jste na škole. Koleje jsou Zmijozel, Havraspár, Mrzimor a Nebelvír.“

„V mém dopise nestálo, do které koleje bych měl jít, pane.“

„K tomuto rozhodnutí dojde až přijedete do Bradavic,“ řekl Snape, snaže se nebýt naštvaný tématem hovoru. Byla to dostatečně oprávněná otázka. „Zde je knihkupectví. Nejprve nakoupíme Vaše potřeby, pane Pottere, a pak se navečeříme. Slibuji, že pak odpovím na Vaše otázky.“

„OK.“ Harry také doufal, že by mohl zjistit, co znamená „temný čaroděj“. Znělo to tak nějak elegantně.

Uslyše že Harry nastupuje do prvního ročníku, prodavač v Krucáncích a kaňourech mu předložil hromadu knih. Harry se chtěl porozhlédnout kolem a Snape byl ochoten mu tu maličkost dopřát. Byla ostudné, že chlapec nikdy nebyl veden k tomu, aby doma četl.

Harry byl zanedlouho nadšen studiem Zaklínadel a odeklínadel od Vindicta Viridiana. „Snažím se zjistit, jak proklít Dudleyho.“

„Pochopitelně, ale není dovoleno používat kouzla mimo školu dokud nejste plnoletý, leda za velmi mimořádných okolností. O Dursleyovi se postarám já. Na druhou stranu ta kniha opravdu není špatným úvodem do soubojových kouzel . Kupte si ji, pokud se Vám líbí, ale přečtěte si ji až skončíte s Vašimi zadanými texty.“

Nechal Harryho zaplatit za knihy a vyhledal další tři knihy, které by mohly být užitečné pro chlapce, který teprve dnes zjistil, že je kouzelník. Skousl si ret, váhal, a pak za ně zaplatil on sám. Uviděl Harryho a předal mu knihy:Takže jste zjistili, že magie je skutečná! od Charity Burbageové*; Dějiny bradavické školy a Bajky Barda Beedleho.

Poklepaje na přebal první knihy řekl: „Přečtěte si to než se pustíte do čehokoliv dalšího. Vysvětluje spoustu věcí, které studenti, kteří vyrostli mezi kouzelníky, považují za samozřejmost. Vysvětlí Vám to kouzelnické zvyky, společenská postavení, jak Vás Vaše magické vzdělání připraví pro práci v kouzelnickém světě a také jak funguje Ministerstvo kouzel.“

„Existuje Ministerstvo kouzel?“ zeptal se Harry překvapeně.

„Vskutku existuje. Je to naše vláda a bylo by moudré znát naše zákony, zejména ty, které se týkají jednání s mudly.“

„Co jsou zač ty ostatní?“

„První Vám řekne o škole, která bude na příštích sedm let Vaším domovem. Bradavice jsou tisíc let staré. Můžete si představit, kolik tradic se nashromáždilo v průběhu staletí. A ta poslední … mohl byste říct, že je to pohádková knížka, ale jsou to příběhy známé každému kouzelnickému dítěti v Británii. Je to lehčí čtení a také Vám pomohou porozumět zázemí Vašich spolužáků.“

„Bude to skvělé mít vlastní knihy. Mám jen Žabákova dobrodružství a Pět dětí a skřítek.“

„No, tyhle jsou Vaše. Můžete si je odnést domů a zapamatovat si je nazpaměť, jestli chcete, a nikdo Vám nikdy nemůže vzít Vaše vzdělání.“

Harry vypadal na okamžik sklíčeně. „Pokusím se. Chci být dobrý, ale všichni určitě musí vědět víc než já.“ Podíval se na podlahu a zamumlal: „Vsadím se, že budu ve třídě ten nejhorší.“

„Nepravděpodobné,“ řekl mu Snape tiše. „Vaše matka byla jedním z nejlepších studentů jejího ročníku – pozoruhodně nadaná a to jak v kouzlech , tak v lektvarech – a vyrostla také v mudlovské rodině. Staré kouzelnické rodiny si mohou říkat, co chtějí, ale nikdy jsem si nevšiml, že by děti z těchto rodin byly podstatně lepší než mudlorození – nebo než ti dvojí krve.

Vida, že Harry byl zmatený těmito termíny, řekl rázně: „Vysvětlím Vám to později. Prozatím stačí, abyste věděl, že to, jak dobře si povedete ve škole záleží zcela na Vás. Pokud budete studovat své knihy a soustředit se sám na sebe, jsem si jist, že budete hoden své matky.“

„Raději za ně teď zaplatím, pane.“

Snape upjatě řekl: „Už jsem za ně zaplatil. Můžete to považovat za dárek k narozeninám.“

„Děkuji vám, pane!“ Chlapec vypadal ohromený tím, že by mu někdo mohl dát dárek. Bylo to deprimující, ale s ohledem na Petunii, bylo docela možné, že dárky k narozeninám bylo něco, co dostával jen „drahoušek Dudde“. „Slibuji, že je budu studovat opravdu pečlivě!“

„Potom to bude veškeré poděkování, které vyžaduji,“ kvitoval Snape. Zmenšil knihy a sklidil je.

„Byl můj otec také dobrý student?“ zeptal se Harry, když vyšli z obchodu.

„On byl -“ Snape uvažoval, co na to říct. Nepatrná chvála může být lepší než přímý útok. „Nebyl tak mimořádný jako Vaše matka, ale měl nadání sobě vlastní. Byl dobrý student Přeměňování a dobrý hráč famfrpálu. Postupem času objevíte Vaše vlastní silné stránky jako kouzelník.“

„Co jste měl ve škole nejraději, pane?“

„Velmi jsem se zajímal o Obranu proti černé magii a Lektvary. V současné době jsem Mistr lektvarů v Bradavicích.“

„Hmmm,“ uvažoval Harry. „Co všechno můžete dělat s lektvary?“

Snape vášnivě vybuchnul: „S lektvary můžete udělat všechno! Jsou tím nejjemnějším, nejuniverzálnějším, nejkomplexnějším ze všech magických umění! Pojďme, tady jsou MacMillanovi magické potřeby. Potřebujete kotlík-“

„K přípravě lektvarů?“

„Na co jiného?“

Jakmile vešli do toho úžasného obchodu, upřel Harry obdivný pohled na solidní zlatý kotlík. Snape protočil oči a prohlásil: „Cínový, pane Pottere. Budete potřebovat roky tréninku před tím, než bude vyrábět takové lektvary, které vyžadují zlatý kotlík.“ Náležitý kotlík byl vybrán spolu s pěknou sadou vah, které Harry jasně shledával fascinujícími, a potřebnými lahvičkami. Skládací dalekohled standardní zakončil jejich nákupy tam, a pak zamířili do lékárny starého Snapeovůva známého, který dal Harrymu speciální cenu na jeho nejkvalitnějších ingrediencí, jako laskavost profesorovi. Harry se držel zpátky a díval se na stříbrné rohy jednorožce.

„Pojďme,“ pokynul Snape, „máme toho ještě spoustu.“

„Jsou skutečné, pane?“ zeptal se Harry. „Mají tu úžasné věci!“

Snapeova netrpělivost se nepatrně zmírnila. „To skutečně mají,“ souhlasil, na rozloučenou pokývl lékárníkovi. „Velmi pravděpodobně se budeme vracet do Příčné ulice alespoň jednou než začne škola, a Vy pak můžete strávit více času zkoumáním jeho zbožím.“

„To bych rád,“ řekl mu Harry.

Snape si dovolil malý samolibý úsměv. „Tady je švec. Měl byste si objednat něco slušného na sebe k Vaší uniformě.“

Harry byl měřen uštvaným prodavačem. Byl informován, že jsou velmi zaneprázdněni, ale pár černých kotníkových bot, poslední hit módy pro náročného mladého kouzelníka, bude připraven v týdnu. Budou voděodolné a odolné proti oděru a mohou se trochu magicky rozšířit, aby seděly jeho rostoucím nohám. A budou vyrobeny z krásné vzorkované kůže čupakabry, obzvláště dovezené ze Střední Ameriky .

„Nejsou levné,“ řekl Snape Harrymu, když odcházeli z obchodu, „ale jsou velmi dobrou investicí.“

„Nepředpokládám,že bych je mohl nosit, když nejsem s kouzelníky a čarodějkami,“ řekl Harry. Poměrně nostalgicky poznamenal: „Možná, až Vám strýc Vernon dá další peníze, bych si mohl koupit nový pár botasek. Rád bych měl jejich nový pár, když jsem doma.“

„Nové mudlovské oblečení a obuv by jistě byli rozumným nákupem,“ souhlasil Snape. „Můžeme to vyřídit další den.“

Poznámky překladatelky:

* Charity Burbageová byla profesorka studia mudlů, kterou Voldemort v první kapitole Relikvií smrti usmrtil při schůzi u Malfoyů.
27.09.2013 01:03:37
aknelinka
Jen pro kouzlo vzpomínek nám stačí žít.
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one