Věřím, že fantazie je silnější než vědění, že mýty mají větší moc než historie, že sny jsou mocnější než skutečnost, že smích je jediným lékem na zármutek. A věřím, že láska je silnější než smrt. (R. Fulghum)

7. Léta uplynulá i budoucí

            První dvojici tvořila stále usměvavá Amanda a velmi mladá žena. Byla sice malá, ale nikoho nenechávala na pochybách, o tom že by se dokázala bránit. Na sobě měla koženou krátkou sukni a tričko ze stejného materiálů jí končilo nad pupíkem. Ve vysokých kožených botách měla zastrčené dvě dýky. Dlouhé vlasy barvy medu měla zapletené do dvou copů,  ledově modré oči si z trojúhelníkového obličeje kriticky prohlíželi oba příchozí chlapce a mezi ňadry se jí houpal žlutý kámen.

            Vedle stála jako vždy optimistická Tara s čertovskými plamínky v očích. Za ní stála velice půvabná dívka se srdcovitým obličejem. Vlasy připomínající mléčnou čokoládu měla rovné a na několika místech v nich měla vpletené korálky. Oči měly barvu nebe před bouří a na tváři měla poněkud nervózní úsměv. Na sobě měla dlouhé červené šaty a na krku se jí skvěl modrý kámen.

            Poslední dívkou byla Nora. Její výraz jasně vypovídal o tom, že by chtěla být úplně někde jinde. Vedle ní stála dívka, které mohlo být tak patnáct, ne-li míň. Kraťounké světle hnědé vlásky měla upevněné v drdolku, tvář měla posetou pihami a v tyrkysových očích jí pobaveně jiskřilo. Na sobě měla kožené upnuté kalhoty a tmavě modrý korzet s černou krajkou. U pasu se jí houpal kord a na krku zelený kámen.

            Tahle desítka složená z duší sourozenců a dětí na sebe právě teď zírala a nevěděla jak začít. Nakonec se k tomu odhodlal Suitr.

 „Harry, Samueli toto jsou naše sestry – Noilen,“  Ukázal na ženu vedle Amandy. „Elesta,“ žena vedle Tary kývla. „ A naše nejmladší sestra Selina.“ Dívka předvedla chlapcům drobnou úklonu.

 „A co teď?“ zeptala se po dalším trapném mlčení Amanda.

 „Asi byste měli jít na hodinu,“ řekl po chvíli rozmýšlení Antor a děti ho poslechly.

           

Začátky těchto dětí byly těžké. Museli tvrdě trénovat, neboť nikdo jim nedělal žádné úlevy a jakmile splnili jeden úkol, dostali další – těžší. I jejich přátelství bylo ze začátku křehké, ale brzy se naučili pracovat jako tým a dokázali se perfektně sehrát. Jejich život byl poměrně šťastný. Užívali si šťastných chvilek dětství, prováděli s ostatními rošťárny. Vyrůstali daleko od hrozby jménem lord Voldemort. Ten rozséval strach a hrůzu po kouzelnickém světě a sourozenci si moc dobře uvědomovali, že velmi brzy budou muset jejich svěřenci zasáhnout.

K patnáctým narozeninám dostal každý od svého učitele dárek.Dárek, který jim měl usnadnit jejich poslání.

Amanda dostala kuličku s šedavým pískem uvnitř. Pokud byl svět v rovnováze, zůstával šedý. Pokud mělo navrch dobro zesvětlal, pokud zlo, zčernal.

Tara dostala mapu celého světa. Pokud jich bude někde potřeba, ono místo se na mapě zvětší a ukáže jim probíhající scénu.

Adam dostal sklíčko zasazené ve zlatém rámu. Pokud se přes něj podíval, mohl říct, kdo ke komu patří a tak věděli, komu pomoci.

Nora získala prsten s perlou. Pokud se v jejich blízkosti vyskytli mozkomoři nebo upíři, začal prsten zářit.

A Harry získal nadání rozumět jakékoliv řeči, ať už se jednalo o zvíře či člověka. Všichni poté dostali malé stříbrné slzy. Ty si připnuly na své kameny. Slzy měli moc přenést je kamkoliv na světě.

Také se u nich projevila schopnost dorozumět se v myšlenkách. A jak jim bylo oznámeno, jejich zranění se budou léčit rychleji.

A tak děti rostly. A učili se.

 

****O 8 LET POZDĚJI****

 

            Harry hleděl na dort s šestnácti svíčkami a nevědomky si pohrával se lžičkou. Prohlížel si lidi, kteří byli pozváni na oslavu jeho a sestřiných šestnáctin. Až na rodiče, kmotry a několik lidí z řádu tu nikoho neznal. Z jeho přátel tu nebyl nikdo. Ne, že by mu to rodiče nenabízeli, ale Harry si prostě nedokázal představit co by jeho otec řekl, kdyby uviděl Samuela.

            Zvedl se ze židle a vydal se do zahrady. Noční vánek mu vmetl do opáleného obličeje dlouhé vlasy, které si nechal na naléhaní Nory a Amandy narůst. Stáhnul si je do ohonu a pomyslel si, jak se jen k tomu mohl nechat ukecat. Jednu výhodu to však mělo – jeho vlasy se narovnaly. Už s nimi nemusel svádět každé ráno ten předem prohraný boj. O Vánocích také sundal brýle, takže když se tohle léto vrátil domů, čekal na jeho rodiče pořádný šok.

            Teresa se však také změnila. V Bradavicích byla jak jinak zařazena do Nebelvíru a velmi brzo si našla velkou spoustu přátel. Občas zaslechnul svého otce a kmotra, jak se smějí tomu, že jde v jejich šlépějích. Sourozenci se začali odcizovat a Harrymu to ani moc nevadilo.

            Samuel se stal jeho bratrem, i když poslední dobou spolu netrávili tolik času. Samuel totiž začal chodit s Tarou. Stejně jako jejich živly, byli i oni dva naprostým opakem. Přesto si však našli cestu do srdce toho druhého.   

            A ani u Amandy to nevypadalo, že zůstane dlouho sama. Začal se o ni po Vánočním plese zajímat Alexandr Berons.  Ledově chladný démon začal jejím vlivem roztávat. Démoni žili velmi dlouho. Jen oni sami rozhodovali o své smrti. Pokud je tedy někdo nezabil, což však nebylo nic lehkého a tak se Amanda nemusela bát, že by musela sledovat, jak její milí stárne a umírá, zatímco ona se nemění. Sice všem tvrdila, že mezi nimi nic není, ale stačil jediný pohled, když byli ti dva spolu a všem bylo jasné, jak to vlastně je.

            Posledními kdo byl tedy z jejich pětice nezadaný byl tedy Harry a Nora. Avšak ti dva nevypadali, že by k sobě cítili něco víc než přátelství.

 „Harry?“

            Chlapec sebou polekaně škubl, když uslyšel své jméno. Rychle zastrčil kámen, se kterým si doteď hrál, za sněhově bílou košili a vstal.

 „Ano, mami?“ ozval se v odpověď.

 „Pojď dovnitř, Budete s Teresou rozbalovat dárky.“

            Harry protočil oči, ale poslušně se vydal do domu s falešným úsměvem na rtech.

 

***

 „Siriusi, Remusi, máte je na starost.“

 „My víme Lily.“

            Rusovlasá žena se podívala na skupinku dětí. Její dcera seděla s Wealeyovými v obýváku a něčemu se společně smáli. Její syn seděl na verandě a četl si.

 „Tereso, Hary, musím do práce. Nezlobte!“ křikla rusovláska a vydala se ke dveřím.

 „Jasně mami,“ křikly obě děti.

 „Tak děcka, co podnikneme?“ zeptal se Sírius, jakmile se Lily zavřely dveře.

 „Co kdybychom si došli zahrát famfrpál tam za les?“ zeptala se mladá Potterová a zrzci souhlasně kývali hlavami.

 „Harry?“ otočil se Remus na chlapce, který právě otáčel list v knize.

 „To je jedno,“ řekl černovlásek a pokračoval.

            Bylo rozhodnutu. Weasleyovi s Teresou si běželi pro košťata. Jakmile byli všichni připraveni, vyrazili. A to i Harry. Loudal se za nimi a nepletl se do hlasitého hovoru o tom, který famfrpálový tým je lepší.

            Jakmile došli na mýtinu, posadil se Harry pod jeden strom a pokračoval v četbě. Kniha na první pohled vypadala nevinně. Avšak kniha s obalem nějaké mudlovské detektivky v sobě skrývala poznámky o rituálech. Harry ji musel do konce prázdnin přečíst a udělat si z ní poznámky. Kámen na jeho hrudi zavibroval a Harry se pousmál. Antor se nudil.

            Famfrpál všechny zabavil na celé tři hodiny. Pak si někteří začali stěžovat, že mají hlad, žízeň a že je hra už nebaví. A tak se vydali domů. Harry se podíval na hodiny a zjistil, že bude jedna. Rychle se naobědval a převlékl se do hnědého trička s krátkým rukávem a černých tříčtvrťáků.

 „Kam se chytáš?“ zeptal se Sírius, když uviděl, jak se jeho kmotřenec žene ke dveřím.

 „Mám brigádu.  Máma o tom ví,“ křikl na zpět chlapec, zabouchl dveře a dal se do běhu.

            Za chvíli se vedle něj objevil Antor. Jejich cílem byla jízdárna na okraji města. Harry si tam našel brigádu už minulý rok. Ze začátku jenom uklízel, ale po té, co musel jednou zaskočit za jednoho kluka a šéf si toho všiml, dělal i instruktora. On sám jezdil na koních tak často, jak jen to šlo. Zjistil totiž, že se na koňském hřbetě dokáže plně uvolnit.

 „Ahoj Samanto, jsem tu,“ pozdravil Harry dívku o dva roky starší.

 „Ahoj Harry. Mark ti nevolal?“ zeptala se a zastrčila si pramen blonďatých vlasů za ucho.

 „Ne. Co se děje?“ zeptal se zvědavě.

 „No, dneska jsou ty závody, takže polovina koní je pryč. Zamluveného koně má akorát Retsová a ta si pokaždé vyžaduje Marka. Chtěla jsem, aby ti zavolal a řekl, že dneska nemusíš chodit. Promiň,“ řekla a trochu smutně se usmála na mladíka.

 „To je v pohodě, Sam. Nic se nestalo,“ odvětil a mávl jí na rozloučenou.

 „Takže, co teď?“ zeptal se Harry Antora jakmile vyšel ze stájí.

 „Co trocha tréninku?“ nadhodil tázaný a nad protočením očí svého svěřence se jen pousmál.

 „Mám se přemísti?“ zeptal se Harry a pomalu vytahoval kámen.

 „Ano. Dám vědět ostatním,“ odpověděl Antor a zmizel.

            Harry zašel do uličky mezi stodolou a garážemi a přejel prstem po stříbrné slze a pomyslel na prosluněnou louku s jezerem. Kolem chlapce se utvořila fialová mlha a když se rozplynula, nebylo po chlapci ani vidu ani slechu.  

11.07.2010 18:18:59
aknelinka
Jen pro kouzlo vzpomínek nám stačí žít.
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one