Věřím, že fantazie je silnější než vědění, že mýty mají větší moc než historie, že sny jsou mocnější než skutečnost, že smích je jediným lékem na zármutek. A věřím, že láska je silnější než smrt. (R. Fulghum)

19. Čerpání sil PM

Tak jsem zpět z Berlína, živá a zdravá. Ano byla jsem v Berlíně na školní exkurzi. Kapitolka je kráká. Má ubohé dvě stránky, ale psala jsem jí těsně před tím, než jsem odjížděla a opravdu jsem měla v hlavě něco jiného. Mám začátek další. Tak konečně k něčemu dojde. Ať se líbí.
Obetováno.

 

          

            Ležel na břiše a někdo mu záda potíral studenou mastí vonící po jablkách. Chtěl se otočit, ale místo toho zasténal bolestí. Všechno ho bolelo.

 „Nehýbej se. Poppy si není jistá, jaké vedlejší účinky budou mít ty kouzla, co jste schytali,“ ozval se za ním hlas jeho matky.

 „Jsou všichni v pořádku?“ zeptal se.

 „V podstatě ano. Všichni máme ještě nějaké to zranění, ale Poppy si s tím velmi rychle poradí. A ty a tvoji přátele se hojíte v podstatě sami,“ odpověděla a zašroubovala krabičku s mastí.

 „Po tomhle by ti měly zmizet ty pupínky,“ vysvětlila.

            Matka a syn seděli v tichosti. Avšak jen do té doby, kdy k nim vtrhla bradavická ošetřovatelka a pustila se do léčení Harryho vážnějších zranění.

            Ještě ten večer se všichni v pořádku přenesli do sídla Řádu.

 „I na to jak jste mladí, tak bojovat opravdu umíte,“ přiznal jim Brumbál.

 „Něco bych řekla, ale jsem moc unavená,“ zamumlala se zívnutím Tara.

 „Co to bylo za ostrov?“ zeptal se Brumbál, který Tařinu poznámku neslyšel.

 „Patří ke škole,“ odpověděl Harry a přejel si po tváři, která již byla zbavena vyrážky.

 „A nemohl nás tam někdo chytit?“ ptala se Teresa.

 „Po té, co se tam stalo několik nehod, tam už nikdo nechodí,“ odpověděl Alex a napil se teplého čaje.

 „Nehod?“ Bylo vidět, jak několik lidí znejistilo.

 „Hm, pády ze skal, utopení, zabloudění v jeskyních,“ odpověděla Amanda.

 „A vy tam přesto trénujete? Zbláznil ses, Harry?“ Lily Potterová sice mluvila ke svému synovi, ale dívala se na všechny.

 „Mami, nezapomínej, kdo jsme,“ uklidňoval ji s vlídným úsměvem Harry.

 „Harry Jamesi Pottere, nemysli si, že když si téměř nezranitelný, tak budeš schválně riskovat. Podívejte se na sebe! Jste utahaní stejně jako my a kouzla na vás působí jinak. Co kdyby vás tam někdo napadl?“

 „O tom ostrově nikdo neví. Nikdo krom studentů, ale nikdo z nich neví, kde se nachází a asi jen tak 5% se dokáže přemisťovat.“ Harry zněl unaveně.

 „Takže, co je vaším cílem?“ vpadl jim do toho Brumbál, když viděl, jak se ryšavá žena opět nadechuje k námitce.

 „Voldemort. Už jsme vysvětlili proč,“ odpověděl Harry a přijal od Nory hrneček čaje.

 „A pak? Prostě zmizíte?“ zeptal se Remus.

 „To se ukáže až potom. Pokud nás bude potřeba někde jinde, budeme muset odejít. A pokud ne…“ Pokrčila Nora rameny.

 „Zůstanete tady nebo se vrátíte na ostrov?“ ptal se dál starý kouzelník.

 „Pokud by to nikomu nevadilo, zůstali bychom přes léto tady,“ odpověděl Samuel a pohladil Taru, která mu usnula na rameni.

 „Samozřejmě, že to nikomu nevadí.“ Brumbálův úsměv byl upřímný. Moodyho odfrknutí také.

 „Pokud máte ještě nějaké otázky, obávám se, že budou muset počkat do zítřka,“ poznamenal Alex, když přejel pohledem dvě spící dívky, klimbající chlapce a dívku.

 „Ano, to asi ano,“ připustil Brumbál a rozpustil poradu.

            Alex co nejšetrněji vzbudil své přátele a společně se odpotáceli do pokojů. O chvilku později je následoval řád. I oni byli unaveni, jen to nechtěli přiznat nahlas.

 

***

 

            Nora držela v rukách knihu, ale místo četby sledovala obličej spícího chlapce. Jeho tvář byla klidná, ale jeho víčka se třepotala jak křídla lapeného motýla. Měl noční můru. Chtěla ho probudit, ale za ty léta už věděla, že je lepší nechat chlapce, aby se probudil sám. Sen pak zapomněl téměř okamžitě.

            Dveře se pootevřely a dovnitř nakoukla Amandina blonďatá hlava. Nora se na ni usmála, zaklapla knížku, naposledy se podívala na Harryho a vyšla na chodbu. Tam již byl zbytek.

 „Jak je na tom?“ zeptal se Samuel.

 „Zatím se neprobudil, ale všechny modřiny a šrámy má pryč,“ odpověděla Nora a posadila se k zábradlí vedle Tary.

 „Bude v pohodě. Jen mu příště musíme takovouhle pitomost rozmluvit,“ řekl Samuel přesvědčivě.

 „Myslíš, že si to rozmluvit nechá?“ zeptala se ho pochybovačně jeho přítelkyně. Chlapec zakroutil hlavou a poznamenal něco o tvrdohlavosti. Ostatní se rozesmáli.

 „Víte, že je neslušné bavit se o někom za jeho zády?“ zeptal se Harry, který se opíral o futro dveří.

 „Jsi v pořádku?“ ptala se ho hned Nora.

 „Jo, jen mám trochu hlad.“ A na potvrzení jeho slov mu zakručelo v břiše.

            Zasmáli se a vydali se do kuchyně na snídani.

 

***

            První měsíc utekl bez jakýchkoliv problémů. Bylo sice pár menších útoků smrtijedů, ale do těch nemuseli zasahovat. Ze začátku jim to nevadilo. Měli kupu domácích úkolů, které museli udělat, ale jakmile úkoly došly, začali se nudit.

            Potulovali se domem, sledovali ostatní děti při kouzelnických hrách, sem tam přečetli nějakou knihu, nebo se přenesli na ostrov, kde mohli trénovat bez obav, aby něco nerozbili. Když se jim povedlo nepozorovaně zmizet, vydali se na plovárnu, do kina nebo na nějakou diskotéku. A i tam se dal Harry s Norou dohromady.

 

***

            Seděli u stolku a pozorovali, jak se jejich vrstevníci svíjí v rytmu hudby. Všichni už v sobě díky Siriusovi, který s nimi vyrazil jako dozor, měli nějaký ten alkohol. Hudba se změnila. Rychlé tóny vystřídaly pomalé a na parketu se utvořily dvojice. Jako první se zvedli Alex s Amandou a Tara se Samem je téměř okamžitě následovali. Sirius se vypařil a u stolu tak zůstali Harry, Nora a ostatní.

 „Smím prosit?“ zeptal se Harry trochu nesměle. Všechna jeho odvaha byla najednou pryč.

            Nora přikývla a oba se vydali na parket. Dívka obmotala své ruce okolo chlapcova krku a on ji trochu nervózně chytil za boky. O několik taktů později posunul své ruce na její kříž a ona mu položila hlavu na rameno. Píseň dohrála. Nora zvedla hlavu, aby Harrymu poděkovala za tanec. Ten se zahleděl do jejích očí a pomalu se začal sklánět k jejímu obličeji. Podíval se na její rty a pak znovu do očí. Vyšla mu vstříc. Svět kolem nich zmizel.

 

***

            Teď začínal srpen. Harry s Teresou oslavili narozeniny a těšili se z dárků a času stráveného s rodinou. Tento čas klidu a pohody měl však brzy zmizet.

03.10.2010 21:24:03
aknelinka
Jen pro kouzlo vzpomínek nám stačí žít.
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one