Věřím, že fantazie je silnější než vědění, že mýty mají větší moc než historie, že sny jsou mocnější než skutečnost, že smích je jediným lékem na zármutek. A věřím, že láska je silnější než smrt. (R. Fulghum)
Obrana

Takže další kapitolka k Prokletí je tady. Celkově je o ničem, ale doufám, že se bude líbit. Jinak na dotazy, kdy bude další kapitolka, odpovídám, že nevím, neboť vše záleží na vás ( viz. Info o kapitolách...)

          Sluneční paprsky zašimraly spícího chlapce - no spíše muže - na očních víčkách. I přes počáteční nevoli vstávat, slunce boj vyhrálo. Neochotně otevřel oči a spočinul zrakem na spící dívce vedle něho. Pousmál se a letmo jí políbil na odhalenou šíji. Všiml si, že v ložnici kromě něho, Jenny a Trivena nikdo nebyl. Podíval se na hodiny a ani se moc nedivil. Bylo půl osmé a vyučování začínalo přesně v osm. Všichni studenti byli touhle dobou na snídani. Sklonil se ke spící dívce, pohladil ji po paži a zašeptal : „Jenny, miláčku, vstávej!"

Musím?" zeptala se rozespale dívka.

Bohužel ano. Za půl hodiny začíná vyučování, takže jestli nechceš přijít pozdě…"

            Větu nedokončil. Znovu ji vtiskl letmý polibek na krk a probudil Trivena. Toho vzbudit bylo horší. Až po tom, co mu Harry pohrozil, že na něj vylije kýbl studené vody, dal si říct a s neustálým remcáním se začal oblékat. Harry se také oblékl a pak začal důkladněji zkoumat rozvrh. Včera se na něj jen tak lehce podíval. Měli - on, Triven a  Jenny - mnohem méně hodin, neboť vše uměli, ale aby se tu nenudili, tak se společně zapsali do hodin obrany, lektvarů, přeměňování a péči o kouzelné tvory, které si vynutila Jenny.  Rozvrh tedy vypadal nějak takto:

 

PO

ÚT

ST

ČT

Lektvary

 -

 -

 -

Lektvary

Lektvary

 -

Péče o k.t.

 -

Lektvary

Obrana p.č.m.

Přeměňování

Péče o k.t.

 -

Lektvary

Obrana p.č.m.

Přeměňování

 -

 -

Lektvary

 -

 -

 -

 -

 -

 -

 -

 -

 -

 -

oběd

oběd

oběd

oběd

oběd

 -

Lektvary

Obrana p.č.m.

Přeměňování

Obrana p.č.m.

 -

Lektvary

Obrana p.č.m.

Přeměňování

Obrana p.č.m.

 -

Lektvary

Obrana p.č.m.

Přeměňování

Obrana p.č.m.

 -

 -

Obrana p.č.m.

 -

 -

 -

 -

 -

Péče o k.t.

 -

 

 

            Samozřejmě věděli, že na žádné další zaměstnání jim OVCE z těchto předmětů nestačí, ale kdo říkal, že tu chtějí zůstat. Harry si do školní brašny přidal učebnice na dnešek a pak se s Trivenem v závěsu vydal do společenské místnosti. Nemuseli dlouho čekat a z dívčích ložnic k nim přiběhla Jenny. Společně se pak vydali rovnou k učebně lektvarů. Před ní již stála většina studentů, kteří měli NKÚ z lektvarů výborné, a tak mohli pokračovat dál. Se zazvoněním vešli do třídy. Harry si sedl do jediné prázdné lavice, která - možná k jeho smůle nebo štěstí - byla hned naproti katedře.

Posaďte se." Rozezněl se třídou hlas Severuse Snapea.

            Prošel třídou, až ke svému stolu. Tam se otočil na žáky a několika z nich věnoval opovržlivý pohled. Mezi ty, kterým byl věnován, patřil i Harry.

Dnes začneme s přípravou Mnoholičného lektvaru. Jeho příprava, jak jistě víte, trvá měsíc. Postup a vše co potřebujete vědět, najdete na straně 25 ve své učebnici. Můžete začít."

            Harry se ušklíbl. Díky přeměně uměl mnoholičný lektvar z paměti a ještě si ho trochu upravil. Zkrácení doby přípravy na polovinu a delší účinek. Ale tentokrát bude dělat tu, podle něj, zdlouhavou verzi.

            Aniž by otevřel učebnici, se dal do vaření. Jenny s Trivenem si lektvar sice také pamatovali, ale nedělali ho tolikrát, jako Harry, a tak si pro jistotu otevřeli učebnici.

            Snape chodil po třídě a u každého se pozastavil. Každému, kromě zmijozelských, něco vytkl. A pak došel až k Harrymu. Ten si ho však nevšímal a dál se věnoval lektvaru.

Pan Potter si nejspíše myslí, že je natolik chytrý, že nemusí používat učebnici." Ozval se mu chladný hlas profesora lektvarů za zády.

Poodstupte, Pottere."

            Harry neměl důvod ho neposlechnout, a tak si stoupl stranou. Chvíli se jen tak díval po třídě. Všechny zraky byly upřené na něj. Protočil oči a podíval se na Jenny s Trivenem. Ti byli jediní, kteří se věnovali svému lektvaru. Byli zvyklí na to, že se občas Harry zavře do laboratoře a bez jakéhokoliv návodu začne vařit nějaký lektvar, nebo jen tak dumá, jak nějaký vylepšit.

            Jenny vycítila jeho pohled a zdvihla hlavu. Usmál se na ni, ona mu úsměv opětovala, ale pak se opět sklonila ke svému lektvaru. Harry se podíval ke svému kotlíku. Snape si právě zandával hůlku. Pak se na Harryho podíval zvláštním pohledem a řekl: „Pokračujte Pottere."

            Do konce lektvarů se mu Snape přes rameno díval ještě několikrát, ale pokaždé odešel se zadumaným pohledem.

            Se zazvoněním si sbalil věci a dalo by se říct, že přímo vystřelil za třídy na chodbu. Tam se opřel o zeď vedle dveří a čekal. Jakmile prošla Jenny, objal ji rukou kolem ramen, něžně ji políbil a zeptal se : „Tak co, princezno? Jak ti jdou lektvary?"

Ani se neptej. Nechápu, jak si to můžeš všechno pamatovat."

Co budeme dělat po obraně?" zeptal se tentokrát pro změnu Triven.

No, já bych věděl, ale to je program pouze pro dva, takže…" odpověděl mu s jiskřičkami v očích a s poťouchlým úsměvem Harry.

Chápu. Vy dva si vystačíte sami, ale co chudák já?"

Bradavická knihovna je hodně velká,  a ty jsi říkal, že si určitě něco přečteš. Teď máš možnost." Odpověděla mu Jenny, ale po jeho otráveném pohledu dodala: „Alespoň do oběda, pak si můžeme něco zahrát, hm?"

Tak fajn. To beru." 

            Nic víc si říct nestačili, neboť právě zazvonilo a oni vešli do třídy, kde je již čekal profesor. Jaké ho čekalo překvapení, když za stolem nestál nikdo jiný než Adevar.

Ty ho znáš?" všimla si jeho překvapeného obličeje Jenny.

Jo, to je Adevar. Koho jste vlastně měli na obranu do teď?"

Ředitele."

            Než se stačil Harry ještě na něco zeptat nebo něco dodat, vyžádal si učitel klid.

Mé jméno je Adevar a letošní rok se budeme vídat na hodinách obrany. Nebudeme se zdržovat představováním. Každého vás znám, díky vašim složkám. Ředitel mi sdělil, že jste začali minulou hodinu probíral patrony, ale nedostali se k zaklínadlu ani provedení."

            Adevar se podíval po třídě, jestli někdo něco nenamítá. Když se díval na Harryho, mrknul na něj a pousmál se. Harry s úsměvem zakroutil hlavou. Jestli budou hodiny obrany probíhat tak, jak probíhal jeho výcvik, tak se mají na co těšit.

Dobrá, jak vidím nikdo nic nenamítá, takže rovnou začneme. Tuto hodinu si probereme teorii a příští se pokusíte patrona vyčarovat. Sice pochybuji, že se to dnes všem povede, ale zkusit to můžete.

Patrona je možno vyčarovat ve dvou podobách. První je štít a druhá je fyzická podoba patrona. Fyzický patron na sebe většinou bere podobu zvířete, ale několikrát se stalo, že se patron změnil v něco jiného. Patron je pro dnešní kouzelníky jedinou obranou proti mozkomorům…"

Promiňte pane," přerušila Adevarův výklad Hermiona. „Řekl jste pro dnešní kouzelníky? To nechápu."

Slečna Granerová, že? Ano, řekl jsem pro dnešní kouzelníky, neboť během té dlouhé doby, kdy byl klid a nikdo se nemusel mozkomorů obávat, kouzelníci zapomněli na taková kouzla, která mozkomora nejen odežene, ale i zabije. Navíc, někteří kouzelníci různá kouzla vylepšují, takže co když někdo vymyslel mnohem mocnější obranu, než je pouhý patron? Ještě nějaké otázky? Ne? Tak dobrá pokračujeme."

            Do konce první hodiny jim Adevar stihl nadiktovat poznámky i zodpovědět veškeré dotazy, takže se po skončení přestávky mohli vrhnout rovnou na vyčarování patrona. Adevar si k sobě dopředu volal vždy jednoho žáka a každému poradil, co a jak vylepšit, aby se mu patron povedl. Samozřejmě, že Triven i Jenny patrona uměli díky Harrymu.

Expecto patronum." Pronesl Trivem a z jeho hůlky vyskočil velký pavouk.

            Pár lidí vyjeklo, ale pavouk si jich nevšímal. Rozhlédl se po třídě, a když neuviděl žádného mozkomora, pomalu došel k Trivenovi, který ho pohladil po velké hlavě, a pak zmizel. Adevar přikývl a vyvolal dalšího, což nebyl nikdo jiný než Jenny.

            U té to probíhalo stejně jako u Trivena, až na to, že místo pavouka vyskočil z její hůlky velký huňatý vlk. I ta svého patrona, předtím než zmizel, pohladila.

            Když šel na řadu Harry, několik studentů se na něj dívalo s neskrývaným zájmem. Již slyšeli, že dokázal vyčarovat patrona ve třinácti, ale jen málokdo tomu věřil. Harry byl nervózní. Patrona samozřejmě uměl, ale když vymýšlel jedno kouzlo, jak patrona posílit, tak se mu to trošku vymklo z rukou a jeho patron dostal úplně jinou podobu. Ještě teď si pamatoval, jak na něj byla Jenny naštvaná, když spatřila novou podobu jeho patrona.

Expecto patronum."

            S posledním písmenem se z hrotu jeho hůlky vyvalilo oslepující světlo, které se pomalu začalo formovat do postavy. Harry nový patron měl podobu dívky. Byla vysoká asi jako Harry, měla dlouhé vlasy, které jí povlávaly v neexistujícím větru, velké mandlové oči byli obezřetné, jemné a půvabné rysy zavinily, že několik studentů vzdychlo. Na sobě měla korzetové šaty s přiléhavou sukní, u pasu se jí houpal kord a přes rameno měla přehozený luk a toulec s šípy.

            Dívka se rozhlédla kolem sebe, pak její pohled zakotvil na Harrym, na kterého se usmála. On jí pokýval hlavou na pozdrav a úsměv jí opětoval. Samozřejmě se hned potom podíval na Jenny, které to celé sledovala s našpulenými rty a přivřenýma očima. Žárlila a přitom neměla na co.

            Dívka na sebe upozornila otázkou v jazyce, kterému nerozuměl nikdo kromě Harryho. Ten jí stejně podivným jazykem odpověděl a znovu se usmál. Dívka zmizela.

            V té chvíli by bylo ve třídě slyšet na zem upadnout špendlík. Hermiona na Harryho valila oči. Místo vysvětlení jen pokrčil rameny.

Dobrá pane Pottere, můžete si jít sednout."

            Harry se posadil do lavice vedle Jenny. Ta sledovala tabuli a rozzuřeně si čmárala na kus pergamenu.

Ty se zlobíš?" optal se jí Harry opatrně. Neodpověděla.

Vždyť víš, že za to, jakou můj patron dostal podobu nemůžu. Prostě jsem chtěl, aby mozkomory nejen odehnal, ale třeba i zničil, pokud bude potřeba. No tak Jenny, vždyť tohle jsme už probírali."

Vážně se ti nelíbí?" zeptala se ho.

Ne, jedinou, kterou vidím ve dne v noci, jsi ty. Navíc mi pověz, jak bych se mohl zamilovat do patrona?"

To nevím, ale musíš přiznat že je hezká," vyprskla.

Ano, je hezká, ale ty jsi nádherná. Vedle tebe, vypadá jako strašidlo."

Vážně?"

            Přikývl. Ještě chvíli si ho nedůvěřivě prohlížela, pak se ale usmála, nahnula se  k němu a jemně ho políbila.

Ehm, ehm. Pokud vám to nevadí, vážení, tak ještě máme hodinu," přerušil je Adevar.

            Harry se podíval na hodinky a drze odpověděl: „Jenom pět minut."

            Adevar se na něj podíval takovým zvláštním pohledem, že všem ostatním přejel mráz po zádech. Harry se jen pousmál, pokrčil rameny a objal Jenny kolem pasu.

            Se zazvoněním se ti dva zvedli a vydali se směrem ke věži. Všichni studenti měli ještě vyučování, takže se nemuseli bát, že by je někdo rušil. Triven s pohledem umučence odcházel do knihovny, a než zabočil za roh chodby, ještě po nich střelil ublíženým pohledem.

            Okamžitě zamířili do chlapeckých ložnic. Harry stačil akorát hůlkou zamknout dveře, než ho Jenny povalila na postel a začala ho zbavovat oblečení. Harry také nezahálel. Zatímco Jenny přejížděla rukou po jeho páteři, on jí svými polibky mapoval celé tělo. Jeden druhého přiváděli k šílenství. A pak se oba dostali do ráje.

            Harry jemně šimral Jenny po paži. Ta s blaženým úsměvem na rtech pomalu usínala, když se ozvalo klepání.

Tartane, to sem já, Triven. Já nechci rušit, …"

Tak to nedělej." Doporučila mu Jenny, která se jeho hlasem zcela probrala.

-ale máš tu kmotra. Čeká na tebe dole." Dokončil větu a podle kroků oba v ložnici poznali, že odešel.

Ten tvůj kmotr si teda umí vybrat čas k návštěvě," brblala si pro sebe Jenny, mezitím co si na sebe oblékla Harryho košili, do náruče si posbírala své věci a zamířila ke dveřím.

To půjdeš jenom takhle?" zeptal se Harry, který právě vycházel z koupelny. Na sobě již měl kalhoty a právě si přes hlavu přetahoval jedno triko.

Tobě to vadí?"

Mně? Vůbec, ale nevím, jak se na to bude dívat Sirius."

Tomu snad může být jedno, jak chodím oblékaná," řekla a aniž by se otočila otevřela dveře a odešla.

            Harry pousmál, zakroutil hlavou a vydal se dolů. Sirius seděl v jednom z křesel u krbu a díval se za Jenny, která právě zmizela v dívčích ložnicích.

Ahoj Siriusi."

Harry." Oplatil mu pozdrav jeho kmotr.

Co se děje?" zeptal se Harry, když si všiml, jak si ho Sirius prohlíží.

Nechtěl by jsi vysvětlit, co znamenalo to v té ředitelně?" V Siriusově hlase byla znát zvědavost.

Máš pravdu, nechtěl," odpověděl mu Harry.

Nemůžu tě  do ničeho nutit." Povzdechl si Sirius a zahleděl se z okna.

To si přišel jen kvůli tomu?" Zajímal se Harry.

Ne, chtěl jsem se tě ještě zeptat, jestli by jsi se se mnou po obědě nešel projít. Chci si s tebou popovídat." Při druhé větě se Sirius opět díval na Harryho.

O čem?" 

O všem možném. O životě a tak."

Tak fajn. Sejdeme se v půl druhé u brány?" zeptal se Harry s pohledem na hodinkách.

Dobře. Budu čekat. A Harry, promiň jestli jsem vás v něčem vyrušil," řekl Harrymu s úsměvem na tváři jeho kmotr a zmizel dřív, než po něm stačil něco hodit.

            Za chvíli dolů sešla Jenny. Na sobě měla dlouhou černou sukni a bílé tričko s potiskem se tříčtvrtečním rukávem. Společně šli do knihovny, kde našli Trivena jak bezmyšlenkovitě listuje knihou. Jejich návrh, jít si ven zaházet s míčem uvítal s nadšením.

Jdeme na oběd," prohlásila Jenny po hodině, kterou strávili venku. „Mám hlad."

Když se ti už chce."  Pokrčil Triven rameny.

Jo to teda chce. Tartane?" Zavolala na Harryho, který se k nim pomalým krokem blížil.

Hm?" zeptal se a naklonil hlavu na stranu.

 „V kolik se máš sejít s kmotrem?"

V půl druhý. Proč?"

Jen tak," odvětila, ale Harrymu neunikly šibalské jiskřičky v očích.

Co chystáš?" vyzvídal dál.

Nic."

No jistě. Nevinnost sama."

Jsem ráda, že jsi si toho všiml. Teď ale přestaň filozofovat a jdeme na ten oběd." Zarazila Jenny jakoukoliv možnost, že by se začal Harry opět na něco ptát, protože se rozběhla k hradu. Ti dva ji vzápětí následovali.  

05.02.2013 20:25:11
aknelinka
Jen pro kouzlo vzpomínek nám stačí žít.
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one