Věřím, že fantazie je silnější než vědění, že mýty mají větší moc než historie, že sny jsou mocnější než skutečnost, že smích je jediným lékem na zármutek. A věřím, že láska je silnější než smrt. (R. Fulghum)
Medailon

Mocinky se všem omlouvam, že to trvalo tak dlouho a taky za tu délku.

    Víčka měl ztěžklá a hlava mu třeštila. Asi po pěti minutách zjistil, že je u sebe v pokoji. Osprchoval se, oblékl se do tmavých džínsů a černého trika s dlouhým rukávem. Při pohledu na hodiny zjistil, že bude jedna a tak pomalu sešel dolů. Jakmile sešel dolů do obývacího pokoje tak zjistil, že tu jsou všichni jeho přátele a z řádu tu zůstali pouze Weasleyovi a Hermiona. Jenny, jakmile ho uviděla, mu skočila kolem krku.

Konečně si se probral, měla jsem o tebe takový strach," řekla mu po vášnivém polibku.

Jak dlouho sem byl vlastně mimo a kde jsou ostatní?" zeptal se.

No mimo si byl tři dny a ostatní odešli, protože Voldemort zaútočil na Bradavice," odpověděla mu Hermiona. Přikývl.

Za dvě hodinky jsem zpátky hm?" Řekl a aniž by čekal na odpověď zmizel. Ostatní byli na tohle chování zvyklí, a tak se vrátili ke svým předešlým činnostem.

 

                                            ------------

 

       Skláněl se nad na první pohled malou knížkou. Pravda však byla opakem. Jakmile knihu otevřel vyžádala si jeho krev, což udělal. Pak se najednou zvětšila a na první stránce se objevila slova: Vítej můj dědici. Od téhle věty byl do knihy ponořený. Zodpověděla mu na všechny otázky a  i na tu, jak je možné, že on je dědicem prvního vlkodlaka na zemi. Odpověď byla taková : Měl jsem dědice, ale až tobě bylo předurčeno nést prokletí mé a mé ženy Samary. Nejprve nechápal, ale pak pochopil. V knize s rodokmeny si našel své předky a když si přečetl, kdo Samara byla, málem ho trefil šlak, obrazně řečeno samozřejmě. Samara byla první upír. První, který byl vytvořený za pomoci kouzla. Jeho předek mu něco poradil : Pokud-li se chceš naučit své schopnosti, tak odejdi do Ameriky a vyhledej Adevara. Byl to můj dobrý přítel, pomůže ti. Tuhle knihu si, ale vezmi sebou.

       Pak se vrátil domů. Všichni se bavili, neboť nevěděli co se bude dít. Jen Harry si zapamatovával tvář každého a nejvíce Jenny. Pak potichu, skryt pod rouškou noci se vykradl z domu. Jediné co po něm zbylo byla krvavě rudé růže a vzkaz :  Ahoj Jenny. Možná máš chuť začít mi nadávat, ale počkej s tím prosím, dokud si tohle nepřečteš. Nevím jak dlouho to bude trvat, ale vrátím se. A pak pomůžu Brumbálovi s válkou. Včera jsem hodně přemýšlel a vždy jsem došel k tomu stejnému závěru. Neboj se, povolení mám a ví o tom, že jsem odešel. Pokud budeš moc a bude se ti chtít, tak jdi do Bradavic. Tam budou směřovat moje kroky hned po návratu. Miluji tě Tartan

       Neuvědomila si to, ale s očí jí tekli slzy. Pak se zezdola ozvalo.

Jenny vzbuď Tartana  a přiveď ho dolů. Vrátil se jeho kmotr a chce znát odpověď." V tu chvíli se rozhodla. Ona pojede do Bradavic, jen musím své a Tartanovi přátele přemluvit, aby jeli s ní.

 

 

 

                                           ----------------

 

       Dostat se do Ameriky nebylo tak těžké jako najít Adevara. Asi tři hodiny čekal v řadě na nějakém úřadě a nakonec si musel narychlo vymyslet výmluvu, proč ho hledá. Ale nakonec mu jeho snažení přineslo ovoce a on o několik hodin později stál před vilou v New Yorku a vytrvale zvonil a zvonil. Když však ani po dvou hodinách nikdo neotevřel, rozhodl se. Opatrně a hlavně neslyšně otevřel dveře. Avšak brzy se ukázalo, že tak tichý nebyl. Vyrazil proti němu nějaký muž s napřaženým mečem. Harry se nenechal zahanbit a za chvíli se již bránil a sám oplácel útoky. Brzy však šlo poznat, kdo z bojovníků je zkušenější.

Kdo jsi?" vypálil starší muž na Harryho a mečem mu mířil na srdce.

Harry Potter. Po zrodu jsem však dostal jméno Tartan a dozvěděl jsme se, že mí předci byli Delerict a Samara a vy by jste měl být Adevar," odvětil klidně Harry a podal muži před sebou knihu. Ten jí chvílí listoval.

No čeká nás hodně práce," poznamenal a aniž by něco dalšího řekl, tak chytil Harryho za límec a vedl ho dlouhou chodbou až do pokoje, který se měl stát na nějakou dobu jeho domovem. Přesněji na čtyři krásné měsíce.

Za tu dobu se naučil skrývat ve stínech o čemž nevěděl, že umí. Dále se pak naučil pořádně bojovat. Zjistil, že sice ovládal teorii a v boji byl také dobrý, ale ne dost dobrý. Denně vzpomínal na Jenny a ostatní. Jestli odešla do Bradavic a jestli ostatní šli s ní. S Adevarem se spřátelil a měl si s ním stále o čem povídat. Stále spolu bojovali, ale jenom kvůli tréninkům a nebo pouze v přátelském duchu. Adevar byt také kouzelník, takže mohli soupeřit mečem nebo kouzli a někdy obojím.

Víš asi bych ti měl něco říct. Tím, že tvoji předci byli prvním vlkodlakem a upírem znamená, že byli tak něco jako vládci. Nikdo z jejich potomků však tohle prokletí nezdědil, teda až na tebe. Jsi vlastně prvním dědicem."

Dědicem? Ale čeho?" ptal se zmateně Harry.

Zdědil jsi moc vládnout upírům a vlkodlakům. A než něco namítneš, tak poslouchej. V téhle válce, ve které chceš těm smrtelníkům pomoct se ti to bude hodit. I takový Šedohřbet tě poslechne na slovo. Ale k tomu, abys mohl dokázat, že jsi opravdu dědic, ti něco chybí," odvětil Adevart.

A co?" Adevar se usmál a odešel. Za chvíli se vrátil s malou černou krabičkou.

Otevři to." Poradil mu. Poslechl ho a otevřel víčko. Uvnitř byl v tmavém saténu zabalen medailon.

Samara s Delerictem nejspíš věděli, že jednou nadejde tenhle čas a tak spojili své dva královské medailony. Ten zlatý představuje upíry a ten z bílého zlata představuje vlkodlaky. Ten řetízek je z bílého zlata. Vypadá obyčejně, vím, ale díky němu budeš mocný, hodně mocný. No nic, koukej se sbalit, zítra nastupuješ  zpět do školy. Hodím tě do Anglie, ale do Bradavic se musíš dostat sám. Utekly ti za tím jen dva měsíce školy tak to koukej dohnat a pozdravuj tu tvou Jenny. Sice nevím, jaké pro tebe byly tyhle čtyři úplňky, ale tipl bych, že pokud jsi s ní tak je to lepší, o hodně lepší."

Jo, to je. Děkuji ti za všechno Adevare."

Ale dej pokoj. Ještě se uvidíme, to mi věř."  

05.02.2013 20:22:31
aknelinka
Jen pro kouzlo vzpomínek nám stačí žít.
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one