Věřím, že fantazie je silnější než vědění, že mýty mají větší moc než historie, že sny jsou mocnější než skutečnost, že smích je jediným lékem na zármutek. A věřím, že láska je silnější než smrt. (R. Fulghum)
Návštěva

Takže tahle kapitolka mi dala docela zabrat tak snad se bude líbit.

Bylo něco málo před půlnocí, když DJ pustil připravené písničky a šel si sednou na jednu ze židlí u učitelského stolu. Zrovna začal hrát písnička od mudlovské skupiny Simple Plan Welcome to my life (http://www.youtube.com/watch?v=gawcyODiKls ). Harry vyzval Kathleen  k tanci a ta bez váhání přijala. Za chvíli se už ploužili na parketu. Bylo tu už je pár lidí. Jen tak padesát i s učiteli. Dohrávali poslední  tóny, když se od hlavní brány ozvaly rány. Harry použil kouzlo, které mu dovolilo podívat se skrz zeď. To co uviděl ho vyděsilo a potěšilo zároveň. Voldemort spoléhal na to, že si nikdo nevezme hůlku. Proč také? Jediný kdo měl hůlku byl totiž Harry a Kathleen, ale o tom neměl Voldemort tušení. Pře bránou uviděl Voldemorta, mozkomory, hrstku upírů a vlkodlaků a asi dvacet smrtijedů. Okamžitě běžel zpátky ke Kathleen a řekl jí co je tam venku. Ta přikývla a začala před bránu do síně  posílat stolečky a židle. Harry mezitím začal hůlkou kolem sebe vyrývat do země kolem sebe runy. Pak zavřel oči a začal odříkat nějaká latinská slova. Při tom otáčel obracečem na svém krku. Nosil ho stále jako amulet. Runy a obraceč začal zářit. Záře se spojila a za malí okamžik stálo za Harrym osm postav. Okamžitě se k nim i s Kathleem rozeběhl. Byli to: Godrick, Salazar, Merlin, Rowena, Helga, Richard, Martin a Michael. Jejich učitelé na sobě měli něco jako společenský hábit a jejich spolužáci měli tuniky u pasu se jim houpal meč, na rameni luk a v rukou drželi hůlku.

Všichni se přivítali. Harry pak natáhl ruku před sebe. Chvíli něco mumlal a pak se před ním objevil jeho a Kathleenin meč, luk s toulcem šípů a několik stříbrných dýk. Okamžitě si dýky zastrkali za pas a stejně jako ostatní si k pasu pověsili meč a pře záda si dali luk a toulec. Při tom se vesele bavili a nevšímali si vyjevených pohledů od ostatních.. ,, No už bylo na čase abys nás zavolal. Víš jaká tam byla nuda, když ste vy dva odešli? Nikdo se neuměl tak pěkně pohádat jako vy. “ řekl Michael. ,, Jo, tak to my jsme se nenudili. No nejdřív sem vás volat nechtěl, ale když sem se podíval tak sem zjistil, že sami by jsme je nezvládli. “ odpověděl Harry. Další se o slovo přihlásil Richard. ,, Tak co. Pořád jste spolu? “ ,, Si piš kamaráde. Kathleen je ta nejúžasnější osoba na celičkym světě. “  Odpověděl Harry. ,,Sice sme nedávno měli takovou menší hádku, ale to už je minulost. “ dopověděl. ,, No počkej co se stalo? Mě to docela zajímá.“ Řekl Michael. Kathleen jim vše vypověděla, ale na další rozmluvu nebyl čas, protože se barikáda rozlomila a do velké síně vtrhnul Voldemort a jeho smrtijedi. Venku čekali na rozkazy upíři, vlkodlaci a mozkomoři. Vldemort se na pětici, která na ně mířila hůlkou ušklíbl a řekl: ,, Ale Harry, přeci vidíš, že mám přesilu. Tak se vzdej a já ti slibuju, že zemřeš rychle a bezbolestně.“ ,, Ha, ha moc dobrej vtip, ale tohle na mě neplatí. “ Řekl Harry. ,,No jak chceš. “  odpověděl mu Voldemort a dovnitř vlétli mozkomoři. Pětice se na sebe podívala kývla a na stejno máchla hůlkou a vykřikli :,, Angelic arrow “ Z jejich hůlek vylétla stovka bílých paprsků, které naráželi do mozkomorů. Jakmile nějaký paprsek do mozkomora narazil, začal se svíjet a pištět a zachvěli po něm nezbylo nic jiného než plášť. Pár mozkomorů uprchlo a Harry si byl jistý,že se jen tak nevrátí.

Voldemort se na Harryho podíval naštvaným pohledem. Pak se však hrozivě usmál a něco pošeptal jednomu smrtijedovi. Ten se poklonil a vydal se pře hrad. Za chvíli se vrátil a za ním šli všichni upíři a vlkodlaci. Ach, jistě . na upíry ani vlkodlaky nepůsobila žádná kouzla. Těch pět na sebe kývlo a začali bojovat. Richar odstranil množství vlkodlaků tím, že mezi ně hodil ve flakóncích tekuté stříbro. Martin se zas zbavil početného množství upírů. Byl to nějaký zvláštní lektvar. Pokud byl v klidu byl průzračně čistý, ale jakmile jste sním hodili o zem začal zářit takovým světlem, které se dalo přirovnat k slunečnímu a  všichni jistě víme co takovému upírovy způsobí sluneční svit. Pak tam zbylo asi dvacet upírů a patnáct vlkodlaků. Ty už museli vyřídit ručně a tak popadli  meče, luky s šípy a dýky a pustili se do boje. Bili se hlava nehlava, až  nakonec na nohou nestál ani jeden vlkodlak či upír. Teď už stačí vyřídit smrtijedy a nakonec samotného Voldemorta. Zakladatelé Bradavic jakoby vycítili na co myslí a proto došli až k nim. Celou dobu boje je sledovali a teď byl čas jim pomoci. Kdyby Voldemortův pohled mohl zabíjet, byli by již dávno všichni mrtví, ale to naštěstí neuměl. A tak začal boj. Hned ze začátku bylo jasné, že smrtijedi jsou vyřízení. A asi po pěti minutách si už dávali dvacet v rohu síně. Harry se postavil pře Voldemorta a boj mohl začít.

23.11.2007 18:58:53
aknelinka
Jen pro kouzlo vzpomínek nám stačí žít.
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one