Věřím, že fantazie je silnější než vědění, že mýty mají větší moc než historie, že sny jsou mocnější než skutečnost, že smích je jediným lékem na zármutek. A věřím, že láska je silnější než smrt. (R. Fulghum)
3.kapitola
Harry seděl ve svém pokoji.Měl dva týdny domácího vězení zatímco Leonel,neboli Princátko vykračoval s nosem vzhůru.Snažil se Elvíru přemluvit,aby ho pustila ven,ale když mu řekla:,,Jestli nedáš pokoj,tak se z těch dvou tejdnů stanou měsíce!"Tak dal opravdu pokoj a raději se věnoval učení.Už jenom dva dny a bude zase moct projet na Shadowovi a pobavit se s přáteli.Porozhlédl se po svém pokoji.Byl vybarven světle modrou barvou a nábytek byl z dubového dřeva,stejně tak jako podlaha.V pokoji měl jedno velké okno,u kterého měl stůl se židlí.U zdi naproti oknu měl postel s nebesy a malý noční stolek.Pak tam měl skříň s oblečením a pár poliček s knihami.Byli tam dvoje dveře.Jedny vedli na chodbu a druhé do koupelny.Bydlel s Elvírou a jejími sourozenci v malém rodinném domku.Měl malý pokoj,ale nevadilo mu to.

Podíval se z okna.Slunce již zapadalo a na nebi bylo vidět pár prvních hvězd.Venku již nikdo nebyl,ale z lesa,který se nacházel kousek od vesnice,bylo slyšet spousta zvuků.Praskání větviček,vití vlkodlaků a vlků,houkání sov a sem tam jste i zaslechli,jak po lese pobíhají kentauři.Naposledy se podíval na nebe,které již celé pokrývali hvězdy.Zavřel okno,došel se osprchovat a za chvilku spal.Další dva dny se nacházeli v podobném stylu jako ty předešlé.Když ráno vstal tak vykonal ranní hygienu,převlékl se,došel si dolů na snídani,pak si do oběda opakoval látku z předešlého dne.Po obědě si ho někdo ze sourozenců vyzkoušel.Pokud vše uměl tak se učil něco nového.Po večeři byl většinou ve svém pokoji,kde si četl,nebo jen tak vyhlížel z okna.Jakmile skončilo jeho domácí vězení,tak se vyřítil z domu a běžel rovnou do stáje.Tam se přivítal se svým pegasem a neboť jeho přátele,byli ve škole (doma se učil akorát Harry) vyjel si se Shadowem na projížďku.Toho dne poprvé jeho pegas vzlétnul.Chvíli se vznášeli nad lesem,ale pak se opět snesli.Harry poslal Shadowa zpět a sám si lehl do koruny z jednoho ze stromů.kde usnul.

Jaké bylo jeho překvapení,když se probudil a zjistil,že zrovna pod tím stromem,kde ležel stál ten poloobr,co učil péči o kouzelné tvory.S ním tam stálo asi deset dětí a pozorně poslouchali jeho výklad:,,Takže,kdo mi co poví o Testrtrálech?"Přihlásil se jeden chlapec a řekl:,,No,vidí je pouze ti co viděli někoho zemřít.",,Správně a co dál?"Harry jen zakroutil hlavou.Testráli viděl a to díky tomu,že viděl zemřít jednoho starého elfa.Ale od Elvíry se dozvěděl,že vidět ho může každý.Stačí Jasnozřivý lektvar a pokud je uvidíš jednou,uvidíš je pak už pokaždé.Harryho to na tom stromě přestávalo bavit,ale ten poloobr vyndal kus syrového,krvavého masa a za chvíli,tam bylo asi pět Testrálů.Když se blížil konec hodiny,tak za poloobrem přišel James Potter a Sírius Black.Harry jen zavřel oči a modlil se,aby co nejdřív odešli.Když se konečně po dvou hodinách vzdálili,tak rychle seskočil ze stromu a uháněl domů.Šel pozdě,a jak znal Elvíru a její sourozence tak ho budou vyslýchat do té doby než zjistí pravdu.Před dveřmi se nadechl a vešel.

Od dveří obývacího pokoje se ozvalo:,,Neměl si být doma,tak náhodou před hodinou a půl?"Harry pomalu došel do obýváku,kde si sedl na křeslo a řekl:,,Nó,měl.",,A proč si teda nebyl?"Zeptala se tentokrát Annis.Harry se poškrábal na hlavě a řekl,,No,protože,jaksi sem usnul,no a pak když sem se vzbudil tak sem se nemohl nemohl vrátit.",,A pročpak?"Zeptal se Laston.,,No.protože sem usnul na stromě a když sem se vzbudil tak pod tim stromem někdo stál.",,A kdopak tam stál?"Zeptal se poslední sourozenec Onón.,,Nó stál tam,víte že mam docela hlad,co kdybych vám to řekl až po obědě?"A chtěl se zvednout,ale to již sourozencům došla trpělivost a tak Elvíra řekla:,,Harry Jamesi Potter okamžitě nám řekni kdo stál pod tím stromem,nebo strávíš další dva týdny ve svém pokoji!"Harry polknul,podíval se na zem a řekl:,,No nejdřív tam stál ten poloobr co učí péči o kouzelné vory a vykládal tam látku,no a pak tam za ním přišel můj kmotr s mým otcem."Slova mu z pusy vyletěla,že ani nevěděl jak.Pak se zvedl a odešel do kuchyně kde se naobědval a pak se vydal naproti svým přátelům,kteří se touhle dobou vraceli ze školy

21.11.2007 20:09:39
aknelinka
Jen pro kouzlo vzpomínek nám stačí žít.
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one