Stejně jako dopoledne proběhlo i odpoledne. Po odpoledním vyučování šli ještě na chvíli ven, kde se zúčastnili velké koulovačky. Avšak všechno krásné musí jednou skončit a tak se poklusem vydali ke kabinetu profesora Wattese. V teple školy na nich roztával sníh zvenka, takže když dorazili ke kabinetu vypadali jak vodníci. Profesor jim otevřel s úsměvem a řekl ,, Tak prosím, pojďte dál. Už sem si pro vás připravil trest. " Pak jim ukázal na čtyři židle okolo dřevěného stolu. Položil před ně samolepící štírky, brk, inkoust, několik sklenic s víčkem, encyklopedii léčivých bylin a nakonec velkou dřevěnou bednu, ve které mohli vidět různé sušeně rostliny. ,,Musím teď na dvě hodiny odejít. Tady podle té encyklopedie roztřídíte byliny a popíšete sklenice podle toho co v nich bude. Jasné? " Počkal než čtveřice přikývla a pak odešel. Natali se na to podívala a řekla ,,Rozdělíme si to. Tak nám to puse rychleji. Takže Van ty budeš popisovat štítky, Thomasi ty je budeš lepit na sklenice. Já si vezmu na starost třídění bylin a na tebe Damiene teda zbyla encyklopedie. " Všichni přikývli a pustili se do práce. Při tom si povídali zábavné historky, takže se nenudili a práce jim utekla jako voda. Když profesor vešel do svého kabinetu uviděl smějící se čtyřku dětí, prázdnou krabici, ve které předtím byli sušené byliny a vzorně popsané sklenice s již zmíněnými bylinami. ,, Jak vidím, máte již hotovo, takže můžete jít. " ,, Ano pane profesore. Nashledanou. " Pozdravili děti a pak se běželi převléknou a přichystat věci na astronomii.
I ta probíhala v klidu až na to, že polovina dětí usínala u dalekohledů a hvězdných map. Damien však ne. Díval se hvězdné nebe a přemýšlel co dělá asi jeho rodina a jeho přátelé.
----------------------
Elena se dívala na hvězdy a přitom přemýšlela. Její manžel zrovna svolal poradu a její děti byli všechny ve škole. Měla tedy klid přemýšlet. A o čem? Než o čem, by jsem se spíš měli ptát o kom. Přemýšlela o svém nejmladším synovi. Byla tak šťastná, že ho konečně našla. Naposledy se podívala na měsíc v úplňku a šla si lehnout.
--------------------------
Ron a Hermiona seděli ve společenské místnosti a dělali si úkoly na zítřek. Občas zabloudili pohledem k věžnímu okénku a mohli tak spatřit jasné hvězdné nebe. Včera jim přišel dopis od Damiena o tom jak se má a nezapomněl jim přiložit kopii rozvrhu se slovy: To aby si Ron nemohl stěžovat. Oby na něj vzpomínali a samozřejmě mu nezapomněli odepsat.