Věřím, že fantazie je silnější než vědění, že mýty mají větší moc než historie, že sny jsou mocnější než skutečnost, že smích je jediným lékem na zármutek. A věřím, že láska je silnější než smrt. (R. Fulghum)
Kulatá kapča
Damien pomalu kráčel po kouzelnickém letišti.Povídal si o něčem s Belatrix a občas jí nějak popíchnul.Ona si to samozřejmě nenechala líbit a vždy mu to oplatila.Když v tom se ozvalo několika početné PRÁSK a před nimi stál snad celý řád v čele s Brumbálem.Belatrix,chtěla vytáhnout hůlku,ale Damien jí zastavil.,,Ne,je jich moc.Přemístěte se pro pomoc,já zatím nějak získám čas.Zvládnuto."Žena ho chvíli pozorovala,ale pak přikývla a spolu s ostatními se přemístila pro posily.Chlapec křečovitě sevřel vodítko a otočil se na Brumbála.Ano Damien si sebou bral jak Dafné,tak ještě nevylíhnutého fénixe a hada.Brumbál se na chlapce díval s úsměvem ve tváři a pomalu se přibližoval.Damien potřeboval získat čas a tak řekl:,,Brumbále stůjte."Když však šel starý kouzelník dál,tak vytáhl hůlku.,,Ale,Harry.Zandej tu hůlku a pojď sem.Ty by si mi přece nedokázal ublížit."To se však znovu ozval zvuk přemístění a za chlapcem stál Voldemort a jeho smrtijedi.Kousek rozhovoru slyšel a tak řekl:,,Můj syn možná ne,ale já ano."A na důkaz svých slov proti Brumbálovi vyslal kouzlo z černé magie.K Damienovi,přiběhla osoba v plášti a co nejrychleji ho odváděla k letadlu.Damien v ní poznal svou matku.Než nastoupil do letadla,tak jí obejmul a řekl:,,Bude se mi stýskat.",,Mě taky,broučku.Budeme ti psát."Pak však již nastoupil a nějaký muž ho zavedl k jeho místu.Vedle něj bylo volné sedalo,na kterém se usadila Dafné.

Cesta trvala něco okolo tří hodin.Když vystoupil uviděl nádherný a velký hrad.Vešel dovnitř,kde ho uvítal mladý čaroděj.Chvíli se díval na pergamen,pak podal Damienovi klíče a řekl:,,Čtvrté patro,pokoj 125."Poděkoval a vydal se nahoru po schodech do nejvyššího patra.Když konečně našel pokoj tak vstoupil.Naskytl se mu pohled na něco jako menší obývák.V místnosti byl krb,velký stůl se čtyřmi židlemi,menší knihovna a křesla.Pak tam byli dvoje dveře.Nevěděl kam jít,ale problém za něj vyřešil hnědovlasý chlapec,který vyšel z jednich dveří.,,Ahoj jmenuji se Thomas Jefersen.Tenhle pokoj je celkem pro čtyři lidi.My kluci máme pokoje tady a holky tam.",,Ahoj.Já sem Damien Radle a tohle je Dafné."Ukázal na štěně.Chlapec přikývl a pak mu ukázal jeho pokoj,aby si mohl vybalit.Jeho pokoj byl vymalován do zelené barvy.Na zemi byl červený koberec.Postel,která stála u okna,byla ze světlého dřeva.Vedle postele byl noční stolek,na kterém byla lampička.Stůl stál naproti posteli.Na stole byla nádobka na brky a opět lampička.Židle,byl též ze světlého dřeva.Pak tam byla jedna velká skříň a několik volných poliček.Někdo je zde musel informovat o tom,že si přiveze psa,fénixe a hada,protože u noh postele byl psí pelíšek.Pak tam bylo bidýlko a malé terárko.Pokoj vypadal úžasně.Pak tam byli ještě jedny dveře,které vedli do koupelny.Damien si vybalil a šel za Thomasem.Sednul si naproti němu do jednoho křesla a povídali si.Najednou se otevřeli dveře a v nich stáli dvě dívky.Ta,která se představila jako Vanesa Radová,měla černé vlasy spletené do copu a modré oči.Ta druhá se představila jako Natali Stoperová.Měla po ramena dlouhé blonďaté vlasy a jantarové oči.Povídali si asi do půlnoci,kdy k nim do pokoje vrazila jedna z učitelek a vyhnala je spát.

23.11.2007 14:14:16
aknelinka
Jen pro kouzlo vzpomínek nám stačí žít.
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one