Věřím, že fantazie je silnější než vědění, že mýty mají větší moc než historie, že sny jsou mocnější než skutečnost, že smích je jediným lékem na zármutek. A věřím, že láska je silnější než smrt. (R. Fulghum)
Setkání
Ráno se Harry probudil opět brzy.Všichni ještě spali a tak se oblékl,vyčistil si zuby a šel do společenské místnosti.Chvíli koukal jen tak do ohně,když mu někdo překryl ruce a líbezným hláskem se zeptal:,,Kdo je?"okamžitě se na osobu otočil a co nejvášnivěji jí políbil:,,Veroniko."Pak se ovšem dolů začali trousit ostatní a tak šli na snídani.Jak se dozvěděli ředitelé kolejí Mrzimoru a Havraspáru zůstali stejní.Ředitelem Zmijozelu se stal Křiklan a Nebelvíru Uleban.Ani nestačil ostatním říct,že ještě tenhle měsíc pude hledat viteál,když jim jejich nový kolejní učitel rozdal rozvrhy.Hned jakmile si všiml,že mají jednu hodinu volnou vydal se do knihovny kde si hledal nějaká kouzla,která by se mu mohla hodit.Měl nejvyšší čas,když si všiml malé knihy z názvem,který byl napsán v podivných znacích.Neměl čas a tak knihu hodil do brašny a utíkal na čtyřhodinovku lektvarů.Jen co si sedl vešel do třídy i Horácko Křikla.Na všechny se mile usmál a pak začal hodinu.Všichni měli připravit lektvar euforie.Harry díky minulému roku a také díky Snapeovi připravil lektvar jako jediný za V.Po obědě měl asi jen tak 5 minut,aby si popovídal se svojí přítelkyní.No popovídal spíše se celou dobu líbaly.Oba nový učitelé se projevily jako schopní kantoři.A tak čas letěl,až nastal den D.Byl pátek 22.září 6 hodin večer.Prohlížel si tu malou knihu ,kterou na začátku školního roku našel v knihovně.Jakmile uslyšel kroky si ji zmenšil a zastrčil do kapsy.

Ano bylo to tu.Byl čas.Měl se vydat hledat další Voldemortův viteál.Pro něho přišel Sírius.Zavedl ho do ředitelny,kde na stole ležela mapa a jakýsi obrázek tmavé uličky.,,Je čas Harry."Pronesl Brumbálův obraz.,,Já vím.",,Takže," začal Sírius :,,Voldemortův viteál by se měl nacházet někde v této uličce," a přitom ukázal na obrázek ,, tam se musíš přemístit a začít hledat.Zlom vaz." S tím mu poklepal na rameno a sedl si do jednoho z křesel.Pak opět promluvil Brumbál:,,Musíš si však dávat pozor.Je možné,že Voldemort přišel na to,že po jeho viteálech pátráme a tak to bude možná past.Pokud nenajdeš nic co by vypovídalo o tom,že tam viteály jsou vrať se co nejdřív zpět.Pro jistotu jsem s tvým a Siriusovím zrcátkem udělal jednoduché kouzlo.Nebudeš se muset připojit,ale budeš připojený pořád.To je pro jistotu kdyby se něco stalo.Teď už běž je čas."Pak se na Harryho usmál a ukázal na obrázek.Harry se nadechl a představoval si to místo.Najednou ucítil divný pocit.Byl to stejný pocit jako když se přemisťoval s Brumbálem.Pak ten pocit ustal.Harry otevřel oči a uviděl tu špinavou uličku,která byla stejná jako ta na obrázku.

Zvedl se ze země a vydal se přímo do středu,když vtom se najednou ozvalo PRÁSK.Když se otočil uviděl za sebou postavu s nezdravě vypadajícím bílím obličejem,rudýma kočičíma očima nos,který připomínal ten hadí.Ano byl to on.Lord Voldemort .Na sobě měl tmavě zelený plášť a potěšeně se na Harryho usmíval.,,Tak a mám tě Harry Pottere.Teď zemřeš.Nedá se odsuď přemisťovat takže nemáš kam utéct a pro tvé přátele jsem tam nechal pár smrtijedů.Doufám,že se dobře pobaví stejně jako já."Pak pozvedl hůlku a skoro neslyšně vykřikl ,,Zemři Avada Kedavra!"Harry nemohl nic dělat.Něco ubránilo,aby se pohl.Nějaká tajemná síla mu říkala,že se mu nic nestane.Zelený paprsek smrtící kletby se mu pomalu vpíjel do těla a on ucítil jakýsi zvláštní pocit.On i se svým tělem začal mizel.Poslední co uslyšel byl Voldemortův smích.Pak jen zahlédl Lupina se Síriem.Povzbudivě se na ně usmál a pak se začal propadat.Když dopadl a rozhlédl se kolem sebe uviděl kruhovou místnost.Kolem dokola byly dveře a uprostřed byl velký tmavý stůl s židlí.Na stole stála olejová lampa a několik papírů.Harry se rozhlížel kolem sebe,když uviděl jak se jedny dveře otvírají.Vyšel z nich muž s šedivými vlasy.Byl o něco vyšší než On.V jeho hnědozelených očí plápolali jiskřičky a na tváři měl úsměv.Když promluvil tak se Harry cítil bezpečně.,,Vítám tě Harry.Nevím jestli si vzpomínáš,ale už jsme se jednou viděli.Tenkrát ti byl jeden rok a tvá matka za tebe obětovala život.Tak jako tenkrát mě i teď prosila o to,abych tě nechal žít.A já sní dnes musel souhlasit.Pojď ona ti to určitě vysvětlí já ještě musím něco zařídit."Pak opět otevřel dveře a Harry do nich vešel.Byl tam velký gauč a krb.U něj stáli dvě osoby.Harry tyto osoby viděl naposledy jako duchy ve čtvrtém ročníku když se jeho a Voldemortova Hůlka spojila.Ano byli to jeho rodiče.Oba oblečeni v bílém.Lily měla v očích slzy,ale přitom se na syna usmívala.Jeho otec se pouze usmíval.,,Tati,mami…"Víc neřekl,protože se oboum vrhl do náruče.Teď již plakal i on.Nechtěl je pustit.Bál se,že by se rozplynuli.,,Ach Harry,já sem tak ráda,že tě vidím.",,Ale notak Lil,vždyť ho umačkáš.Musíme mu to říct hned máme málo času.",,Já vím."řekla jeho matka a spolu s Jamesem si sedly na pohovku.,,Pojď za námi Harry musíme ti říct to co musíme."Harry kývnul a sednul si k rodičům.Začal jeho otec.,,Víš Harry ty jsi dědicem čtyř významných rodů a kouzelníků.Jako první je Godrik Nebelvír,který si vzal Helgu z Mrzimoru.Jejich synovi dali pro ochranu jméno Potter.Ten si vzal Helginu dceru.To jsou Tři kouzelníci z mojí strany.Po matce jsi zdědil moc nebeského lidu přesněji andělů.Jedna z jejich královen se zamilovala do mudly a spolu měli tvého syna.Vždy se v rodu Švandových rodil chlapec bez kouzelnických schopností.Tvá matka byla prví žena v tomto rodu s kouzelnickými schopnostmi.Jistě si říkáš,že Petunie je starší,ale je to nevlastní sestra tvé matky.Mají společného otce,ale ne matku.Dnes tu jsi,abychom ti předali schopnosti a věci tvých předků.Věci ti přinese Alfréd.My ti předáme schopnosti."Pak se na svého syna povzbudivě usmál.,,Až tě obejmeme přejde do tebe všechna tvá síla.My se pak musíme vrátit a ty se vrátíš těmi dveřmi kudy si přišel.Budeme tu na tebe čekat."Řekla mu Matka již v obětí.Harry cítil jak do něj proudí moc.Když zjistil,že jeho rodiče jsou pryč tak se zvedl vyšel těmi dveřmi zpět do kruhové místnosti.Tam již stál ten muž se šedivými vlasy.Na stole ležel nádherný rudý hábit prošívaný stříbrem a bílý plášť se zlatými znaky.Dál tam ležel přívěšek ve tvaru fénixe,který krouží kolem koně.Těsně vedle ležel nádherná dýka s rubíny a spirálovitá bílá hůlka.Pak mu pohled padl na bílého koně se zlatou ohlávkou a modrostřibrným sedlem.Na mužově ruce seděl rudý fénix se zlatým pruhem peří na zádech.Z přemýšlení a údivu ho vytrhl až Alfréd.,,Toto je tvá výbava dědice.Koně s fénixem si pojmenuj jak chceš.Hůlkou můžeš kouzlit aniž by se na to přišlo.Ten meč s přívěškem je také kouzelný,ale jak na to musíš přijít sám.Bydlet můžeš v domě tvých předků.Vše co potřebuješ vědět se dozvíš v knihovně.Tvé věci pošlu na před.Teď už běž."Stí se Harry znovu začal propadat.

19.11.2007 16:51:47
aknelinka
Jen pro kouzlo vzpomínek nám stačí žít.
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one